Neslavný konec Rity Holoubkové

27. června 2010 v 21:30
Autorka: E. G.
Datum: 2006



Já a zase já Rita Holoubková. Turnaj tří kouzelníků a já a jen já musím být u toho. Tak to vidíš můj deníčku, už ti zase píšu. Ahoj, jak se ti vede? No ty mi asi neodpovíš. Co? Jsem teď slavná reportérka a píšu pro denního věštce. Je to super, že? Nedávno jsem se seznámila s čtyřmi účastníky soutěže. Jsou to Viktor, Harry, Flaur a Cedrik. Jsou všichni fajn. Mám z nich dobrý pocit. A teď ti deníčku povím, jak jsem získala trhák dne.
            Vše začalo tím, že jsem potkala pošuka Moodyho. Hned jsem se do něj zamilovala. Je boží. Ty jeho oči a pupíček! Je k sežrání, že? No a ona tam člověče přišla nějaká HUSIČKA Keit a házela oko po mým Moodym a on se do ní hned zakoukal. Začala jsem jí dělat naschvály a psala jsem o ní v denním věštci ošklivě a házela jsem na ni samou špínu. Moody se nahněval a chtěl mě hodit drakům. Byl rozkošný. Když mě vzal do náruče, tak jsem se nebránila, jen jsem ho políbila. To uviděla i Keit a on mě pustil. Přistála jsem na zadek a odřela si koleno. Chvíli jsem plakala, ale pak můj pláč přešel v řev. I ti draci se mě lekli! Rozhodla jsem se, že se nenechám zmást její milou tvářičkou a prudce přejdu do útoku.
            Keit však byla opravdu milá. Nikdy mi nic neudělala. Když jsem šla po chodbě v Bradavicích zaslechla jsem jak mluví se Snapem o nějaké sázce a o Moodym. V tom mě to došlo. Ona se s ním vsadila, že sbalí Moodyho. To ne děvenko! Řekla jsem si tedy. Miluji jeho postoj a nevadí mi to co dělá. Je to můj méďa. Rozhodla jsem se proto koupi si novou mini sukýnku a hábit v růžové barvě. Hned se po mě každý otáčel. Cítila jsem se jako Seeli Madoona. Tohle na Moodyho platilo. Když mě zahlédl, tak se mu asi z mé krásy zatočila hlava a omdlel. Hned jsem šla za ním a začala ho pusinkovat. Probudil se a byl celý od nesmyvatelné rtěnky. Vypadal sladce můj méďa. Chtěl si to jít umýt, ale po chodbě potkal tolik lidí, kteří na něj koukali a já sladce utíkala za ním. To by mě zajímalo co si ti lidi mysleli. Určitě něco pěkného.
Moody odešel na toaletu, ale spletl si místnosti a místo na mužské vécé vešel na ženskou toaletu. Tam stála Hermiona a pokoušela se u zrcadla nacvičit nějaký projev. Když ho zahlédla tak se rozplakala, možná se tak trochu i smála a když ještě vrazila po cestě do mě. Tak už skoro řvala. Chudinka. Asi miluje Moodyho víc lidí, než jsem si myslela. Je roztolilej můj méďa. Na záchodech na mě začal z hurta. Rozhodl se jít k jádru věci.
Když mě tak moc chceš tak si mě vezmi. Nechci, aby za mnou ho konce života běhala nějaká kača. Chvíli jsem se na něj dívala, asi si moje jméno spletlo s Keitiným možná že jí říká kača. Nevadí, ať tak říká i mě. Když se mu to líbí. Začali jsem se líbat. Použila jsem na něj kouzlo a přepravila jsem ho do jeho kabinetu. Tam to začalo. Svlékala jsem z něj šaty. Byla jsem rychlá, než kouzlo pominulo, už se to stalo. Potom se mi oddal doslova. Byla to nejkrásnější noc v mém životě.
Ráno už v pokoji nebyl. Spěchala jsem ho najít. Stál přímo naproti Severusovi a Keit. Stáli tam v rohu a vášnivě se líbali. Jak dojemné říkala jsem si v duchu. Pokračovala jsem dál v článcích a rozhovorech pro denního věštce. Pořád jsem chodila tam kudy Moody. Díval se na mě svým kulaťoučkým očičkem.
Blížil se konec turnaje a Moody umístil pohár na své místo. Potom se semlelo věcí, že ani můj rychlobrk to nestihl zapsat. Harry se vrátil s Cedrikovým mrtvým tělem. Mluvilo se o vraždě a o zrození nového a silnějšího Voldemorta. Denní věštec byl dokonale informován díky mě a zase mě.
Nakonec se ukázalo, že Moody je zavřený v nějaké truhle a že ten, kdo se za Moodyho vydával byl Bárny Skrk junior. Sloužil Voldemortovi. Snape ho měl hlídat, ale neodolal pokušení Keit. Ta ho svedla a líbala tak, že já jsem měla čas Skrka vysvobodit. Utekli jsme spolu a přemístili se k Voldemortovi. Skrk požádal o zbavení
mě. Chtěl se mě zbavit, ale proč, potom všem? Mezi tím se sem přemístila Keit se Snapem. Koukal jsem na ně, lae pak jsem všechno pochopila.
Keit začala Voldemortovi vyprávět, jak svedla Snapa a jak se Brumbál divil v jakém rozpoložení je našel a jak to, že vězňové tam nejsou. Potom prchli. Voldemort se na mě podíval, jak jsem tam seděla v růžové sukničce. Klepla ho pepka. Nevím z čeho? Asi nějaký smrtijed stál asi mnou a mířil na něj hůlkou. Asi. Jiné vysvětlení nevidím. Skrk měl možnost, vše Keit oplatit, za to jak jej sváděla. Střelil po ní kletbu, ale trefila Severuse a on umřel. Za to se Keit pomstila a zabila Skrka. V tom jsem přišla já a postavila se a ona najednou spadla na zem a nehýbala se. Nevím asi ji něco vyděsilo. Pak se spustila válka smrtijedů. Já si raději sedla na zadek a žvýkala růžovou žvýkačku. Za chvíli byl konec boje a ani jeden smrtijed nezbil. Škoda, řekla jsem si. Mohla jsem si užít. A nakonec. Naginy. Byl skvělí bavili jsme se spolu hadím jazykem a on miloval růžovou. Plazil se po mě a najednou mě políbil. No spíše kousl. Neuvědomil si co udělal. Jeho jed mi vklouzl do krku a otrávil mě.
No a pak přišli ty ostatní. Bystrozorové. Divili se kdo to mohl udělat, ale nakonec si vzpomněli na věždbu. Harry Potter je zachránil. On vyvolený a sám se odsud přemístil do Bradavic. Opravdu statečný chlapec říkali jeden druhému. Víc už jsem však neslyšela, protože moje duše odešla navěky do růžového nebe. Tam jsem tento deník dopsala a tam jsem ještě teď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama