Červen 2010

SB

27. června 2010 v 23:34
Spřátelené blogy...

Bohužel, když jsem tento blog před půl rokem smazala a pak znovu obnovila vše mi zmizelo, tedy i SBčka... :( takže kdo bude chtít, nebo moje minulá SBčka... napište mi sem :)

Spřátelené


6. kapitola - Miluju Rabiho zadek

27. června 2010 v 23:11
10. září 1987- šoking v Bradavicích

5. kapitola - Kozy vedou 1 : 0

27. června 2010 v 23:05
8. září 1987- víkend

4.kapitola - Jsem tvoje, Blacku

27. června 2010 v 22:48
4.září - Hodina Lektvarů se Zmyjozelem

3. kapitola - Nitka jenom zlatá

27. června 2010 v 22:47
2-3 září 1978

2. kapitola - Nikdy, Armani

27. června 2010 v 22:46
2. září - Bradavce (teda, jezero)



Jak chutná život?

27. června 2010 v 21:36

"Pozoruj hvězdy, jenž jsou jako oči noční oblohy, měsíc, který svítí na cestu, oblohu, která sama o sobě vypráví příběhy, sleduj padající kometu na zem a pak mi řekni, co uvidíš?"
Děvče s rovnými plavými vlasy se jen uculilo. "Babi, tohle nemá žádný smysl, možná tak smyl pro nesmysl," podotkla s úsměvem Elizabeth. Ráda si dělala legraci z vážných věcí.
"Neboj se i ty pochopíš…"
"Ale kdy?" naléhala zoufale Elis.
"Brzy," odvětila s úsměvem babička.
"Jasně brzy," řekla sarkasticky.
"Gabriel se postavil svému strachu i všem nástrahám, zvládl onu zkoušku, neboj se."
Elizabeth začala zuřit. Nesnášela, když ji srovnávali s bratrem, proklínala ho za tohle všechno…
"Já nejsem jako ON!" zařvala rozzuřeně.
"Nerozčiluj se zlatíčko, všichni to s tebou myslí dobře," chlácholila ji babička, ale tím Elis ještě víc nakrknula. Tak ráda by řekla, že to chápe, že se bude snažit, ale to by nebyla ona!
"Jistě, VY…VY všichni!" řekla s odporem "raději běž, nebo se neovládnu," řekla a sklopila zrak k zemi. Nemusela se na ni dívat, aby věděla, že odešla. Slyšela její kroky. Pohlédla na hvězdy, na měsíc…na noční oblohu! Usmála se. Milovala ji! Tmu, to ona jediná…ji chápala.
"Už jsi se zase neovládla," ozvalo se zpoza stromů.
Elizabeth neodtrhnula pohled od oblohy. Ne, nechtěla si kazit tuhle chvíli JÍM!
"Je to s tebou ale práce…" řekl plavovlasý mladík, který vyšel zpoza stínů.
Elis odtrhla pohled od oblohy. Podívala se mu zpříma do očí.
"Chápu, že se zlobíš, ale to není důvod…"
"Sklapni!" okřikla jej.
"Musíš jen pochopit…"
"Mlč už! Nejsem jako ty a nikdy nebudu! Nemůžu být…dokonalá!" řekla skoro zoufale "Jsem jaká jsem! A tak to zůstane," stála pevně za svým.
"Taky nejsem dokonalý, ale musíš se naučit…"
"Já nechci! Žila jsem si až doteď dobře, nestěžovala jsem si! A VY…VY si přijdete se svými radami a se vším tím…a co se má změnit? Můžete vypadnout, nikdo tu o vás nestojí! Neměla jsem bratra až do teď a myslíš, že když tu jsi, že se pro mě něco změní? Ne! Nejste nic! Vystačila jsem si sama!" řekla podrážděně.
"Vystačila? Hm? Vždyť se na sebe podívej! Byla jsi nicka! Brala jsi drogy, tráva o hodinovce pro tebe nebyla problém, chodila jsi kouřit a pít alkohol! Ztroskotala by jsi, kdybychom nepřišli," řekl s úsměvem, který mu po chvíli zmizel z tváře, poněvadž si uvědomil, že to přehnal.
"Koukni se na sebe! Není divu, že nemáš přátele, jsi suchar bratříčku," řekla ironicky.
"Jsme jací jsme a to co je v nás nezměníš i kdybys sebe víc chtěla. Žijeme přírodou, žijeme nocí, žijeme pro tohle všechno…a ty jsi jedna z nás. Už to chápeš? Jsi důležitá!"
"Jo? A kde jste byli před deseti lety? Hm? Kde? Nechali jste mě vyrůstat u těch zatracenejch lidí! Víš jak to bolí? Ne, protože jsi upír a ti nemají city," řekla smutně.
"Museli jsme…"
"Tohle Vám neodpustím nikdy a hlavně tobě…"
"Nebudu se s tebou hádat, nemá to cenu," rezignoval a opět se ztratil v tmě.
"Proč já?!? Zatraceně tak proč se tohle musí dít zrovna mě!!!!" křičela do tmy, ale odpovědí jí byl jen slabý závan větru.
Vždycky žila sama… věděla, že je něco víc, ale… A nyní se to stalo, už nemusela být s těmi, kteří se nazývali rodiči! Ale takhle si to nepředstavovala, nevěděla, že má rodinu, vlastně ji chtěla mít celý život, celý život o tom snila, ale když se sen stane skutečností…
"Není to takové jaké jsem to chtěla," řekla smutně.

***

Stála před budovou gymnázia. Pořád nedokázala pochopit, jak se zrovna ona mohla dostat na gympl. Z kapsy od otrhaných džínů vyndala krabičku cigaret. Z druhé kapsy vyndala zapalovač a v klidu si zapálila. Netrápilo ji, že porušuje školní řád, vždycky to takhle dělala. Vdechla kouř do plic a vydechla. Kouření patřilo mezi její zlozvyky, ale Elizabeth už to brala jako samozřejmost. Hrdě se hlásila ke kuřákům. Nyní to dělala hlavně proto, aby naštvala bratříčka. V klidu oklepala cigaretu a znovu potáhla, když v tom jí někdo z úst vyrval zbytek cigarety a hodil na zem.
"Víš, že nesnáším, když kouříš!" řekl přísně.
"Nesnášíš všechny moje chyby! Jsem černá ovce rodiny, na to by sis měl zvyknout," řekla podrážděně a otočila se k němu zády.
"Kam to jdeš?" křikl na ni, ale odpovědí mu byl jen zdvižený prostředníček.

***
Jen co zazvonilo tak Elis vyběhla ze školy, vyndala z kalhot krabičku cigaret. Dneska byla nějaká nervózní. Svoji pravidelnou dávku nikotinu si nemohla odpustit.
"Hoj kuřačko," ozvalo se jí za zády.
"No ty máš co říkat," odvětila ironicky.
"Zajdem někam?" navrhla jí spolužačka.
"Kam chceš jít proboha? V tuhle dobu?" zakroutila udiveně hlavou Elizabeth.
"To je fuk, prostě někam chlastat," řekla zvesela. "Tak jdeš?!?"
Elis se nemusela moc dlouho rozmýšlet. Tipla cigaretu a rozběhla se za kámoškou. Společně zabrousily do první hospody, která byla sotva pár kroků od školy, zde jim barman jako obvykle bez problémů nalil jakýkoliv alkoholický nápoj. Obě se posadily za bar a objednaly si. Na zahřání si daly absintha. Vesele si povídaly, vyměňovaly si zážitky, ale začaly se nudit. V hospodě bylo málo lidí a ony dvě byly jediné středisko hluku.
Po pár absintech to zabalily a vydaly se na diskotéku, kde to žilo. Obě si uměly užívat života, dobře se bavit, ale měly i jednu společnou chybu- neuměly si říct dost!
"Elis!" křičela přes hlasitou hudbu Ráchel, její spolužačka.
"No?" otočila se k ní jmenovaná s panákem v ruce.
"Tohle je Adam a Tomáš," řekla s úsměvem na tváři Ráchel.
Elizabeth chtěla potřást oběma chlapcům rukou, ale to už nebylo možné, poněvadž Ráchel skočila na Adama a vášnivě jej začala líbat, čemuž se Elizabeth vůbec nedivila.
"Nezajdeme někam, kde je méně hluku?" navrhnul Tomáš.
Elizabeth do sebe kopla ještě jednoho panáka a vzala si bundu. Nebyla ji zrovna dvakrát zima, alkohol ji zahřál i u srdíčka. Společně se vydali černou uličkou k zastávce autobusu. Drželi se za ruku, asi by to ani jinak nešlo, poněvadž se Elizabeth nehorázně motala. Tomáš využil situace a přitiskl svá ústa na její. Stáli uprostřed uličky a vášnivě se líbali, dokud se Tomáš nezačal dobývat pod její bundu, kterou bohužel měla rozepnutou.
Kapka hrdosti v ní však ještě zůstala. Najednou jako by ji někdo polil studenou vodou. Odstrčila jeho ruce a otočila se k němu zády, což si ale Tomáš nenechal líbit.
"Půjdem ke mně, neboj bude se ti to líbit," chlácholil ji sladkými řečmi.
"Ne," zašeptala. "NE!" zopakovala hlasitěji a rozhodněji.
"Neslyšel jsi dámu? Padej mladej!" křikl mladík s plavými vlasy.
"Tohle není tvoje věc! Padej odsud," křikl Tomáš do tmy.
Mladík vyšel zpoza tmy a praštil Tomáše pěstí. Nemohl ji v tom přeci nechat…ne jeho malou sestřičku…
"Tohle si k ní dovolovat nebudeš," zašeptal a vzal Elizabeth do náručí.

***
"Poslouchej tóny, které zpívá příroda, hlas, kterým mluví vítr, melodii, kterou ševelí země, blesky a hromy, které řinčí a hlučí a pak, nakonec mi řekni, co uslyšíš?"
"Na tohle zrovna teď nemám náladu babi!"
"Ale kdy se chceš připravovat?!" nechápala babička.
"Teď rozhodně ne," křikla nakvašeně.
Babička sklopila zrak a odešla. Nemělo cenu se s ní teď hádat. Elizabeth chodila sem a tam. Cítila se strašně, proklínala bratra za všechno! Naprosto zuřila.
"Vidím, že už se zase…"
"Ty mi nechoď ani na oči!" rozkřikla se na něj.
"Babička…"
"Nezaváděj řeč jinam ty pokrytče! Tohle je poprvé a naposledy co jsi tohle udělal! Už nikdy, rozumíš nikdy mě nebudeš sledovat! Nech mě konečně žít! Já Vás nepotřebuji, nechci Vás, nestojím o Vás!" křičela zoufale.
"Musíš pochopit, jsi výjimečná, mám o tebe strach…a nejen já- my všichni!"
"Nechte mě žít…už mě netrapte, chci být jaká jsem a vy mi to berete. Berete mi všechnu volnost, chcete mě zavřít do klece jako ptáčka! Neberte mi křídla, já tě o to prosím," řekla zoufale. Klekla si na kolena a v jejím obličeji se dalo číst- smutek, zlost, ale především zoufalství.
"Nechte mě být, nechte mě žít, prosím, chci toho tak moc? Nejsem jako ty a nechci být! Nesnáším Vás za tohle všechno, ale i přesto…prosím tě, nech mě jít…"
"Já nemůžu," zakroutil hlavou a otočil se k ní zády.
"Neotáčej se ke mně zády…chci žííít, chci tak moc?" křičela zoufale, ale bylo to zbytečné, Gabriel již dávno zmizel v černočerné tmě.

***
"Pane Flavio už se můžete obléct," řekla černovlasá sestřička a podala kartu doktorovi. Jen co se tak stalo se otočila na podpatku a šla po své práci.

"Alberte, tak co, už víš co mi je?"
"Gabrieli, díky tvému ehmm…jak bych to nazval, problému máš specifické buňky, tkáně a samozřejmě i orgány…"

"To je mi jasné Alberte, vždyť jsem upír," řekl ledabyle Gabriel. "Ale co to znamená?" nehápal plavovlasý mladík.
"Když jsi ke mně přišel s horečkou a bolestí v krku, domníval jsem se, že se jedná o obyčejnou infekci, ale bohužel jak pro mě i pro tebe jsem se spletl. Nechal jsem ti porto udělat histologické vyšetření, které si podstoupil minule."
"Ano, to si pomatuji, ale co mi teda je?" nechápal Gabriel a dopnul si poslední knoflík od košile. Pořád se usmíval, poněvadž se domníval, že Albert jako vždy přehání.
"Je mi to líto Gabrieli, ale máš Hodgkinovu chorobu," řekl Albert a poprvé za dobu své praxe sklopil zrak. Byl zvyklý oznamovat zlé zprávy cizím lidem, ale ne oznamovat příšerné zprávy svým přátelům.
"Ty víš, že se v tom nevyznám," řekl naprosto klidně Gabriel.
"Hodgkinova choroba je onemocnění části bílých krvinek, tzv. lymfocytů," začal pomalu vysvětlovat Albert.
"A to se nedá léčit?" nechápal Gabriel, poněvadž Albert se tvářil jako při umučení Krista.
"Ale ano dá, ale ty jakožto up…tedy jakožto máš jistý problém…"
"Jsem upír," řekl na rovinu Gabriel.
"Tiše," okřikl jej vystrašený Albert.
"Takže," řekl s povytaženým obočím Gabriel.
"Nemůžeš na chemoterapii ani na jiný druh léčby, máš rakovinu v rozšířeném stádiu, odumírají ti bílé krvinky, za pár týdnů, možná i dnů ti selže celé tělo. Umíráš…" řekl zkroušeně Albert a objal svého přítele, který nevěřícně stál uprostřed místnosti.
"Je mi to líto…" zašeptal Albert a opět jej pustil.
Gabriel se nemohl ani pohnout. Jen tam tak stál. Najednou jako by mu všechno bylo jedno. Jako by se čas rozplynul. Přešel k věšáku a vzal si z něj kabát. Albert v jeho tváři nic nevyčetl- domníval se že uvidí zoufalství či bolest jako u jiných pacientů, ale Gabriel byl jiný!
S nic neříkajícím výrazem zmizel. Albert k němu natáhl ruku, ale to už byl dávno pryč.

***
"Pozoruj své přátele i nepřátele, pozoruj všechny lidi- upíry, zvířata či přírodu, poslouchej líbeznou melodii noci, údery hromů, bohatost bouřky, pozoruj dopadající kapky deště, které tu budou místo mne, upři se na ně- na déšť, na moje slzy prolité za tebe, poslouchej všechny, které miluješ i nenávidíš a pak, když nebudeš vědět jak dál, když už tu nebudu, se obrať na ty všechny, poněvadž když ti tu nebudou tak bude úplný konec…a pak mi řekni, co ucítíš?"

Poslouchej!
Zpěv, melodii, tóny

Pozoruj!
Přátele, nepřátele, lidi…

Co slyšíš?
Co vidíš?
Koukej se!
Blesky, hromy…
Tma!
Už to vidíš?
Rozloučení!

Utíkáš!
Mizíš…
Už to vidíš? Chyby…?!?
Ale chybovat je tak lidské!

Koláž článků o zločinu, soudu a trestu

27. června 2010 v 21:35
Koláž článků o zločinu, soudu a trestu
v dnešní modernizované době


Vydáno v únorovém měsíčníku National Geographic:

21. 2. 2018

Jsme na dosah ruky nové technologii

            Snaha policistů i další lidí o nulovou zločinnost je již od dob středověku a samá i do hluboké historie. V pozdější době napsal Voltaire- "Ve světe fyzickém i mravním je všechno uspořádáno nejlépe, takže už to lépe být uspořádáno nemůže." Panglos- ano, přesně tato postava je známá touto větou. Nakonec však i on pochopil, že svět není tak barevný. Ironie je, že byl pověšen. Ale k článku, v této těžké době však jen málo lidí věřilo v pravdu- popravy, inkvizice, chudoba. Tohle všechno ovlivnilo populaci. Dnes však máme nadosah ruky objev "nulové zločinnosti", ne však díky Panglosovi, ale díky týmu pana doktora Jamese McGreenburga z Oxfordské univerzity. Před několika týdny byly publikovány první výsledky, týkající se chemických reakcí u desítky dobrovolníků. Všichni dobrovolníci byly celé týdny drženi v ústraní, byli pečlivě monitorováni a dále zkoumáni.
            Všem účastníkům byl podán "elixír" či "lektvar", který má potlačit v člověku "zlo". Vědci tento "elixír" nazvali NT1- Nulová zločinnost. Někteří vědci NT1 okamžitě po opublikování odsoudili k zániku. Nazvali tento projekt- šílený, naivní, hloupý. Jejich názor se nezměnil ani po prvních kladných úspěších.
Nicméně podle vedoucího výzkumu pana doktora Jamese McGreenburga je projekt téměř u konce. "Tato látka způsobující chcete-li dobro, nebo též klid, je celkem chemicky jednoduchá, ovšem samotná extrakce její aktivní složky je již o hodně obtížnější. Pro její získání je nutné provést testy mimo laboratorní podmínky," sdělil McGreenburg.

"Jakmile ale bude tato aktivní složka úspěšně prozkoumána, domnívám se, že její následná umělá syntetizace nebude žádný velký problém," dodává.
            Projekt po zveřejnění nadchl mnohé vlády světa. Některé vlády se připojili a podporují projekt i finančně…
Více na straně 3.


BBC (podpořeno časopisem The Guardian)- 8. 12. 2020

Zase máme Nobelovku, ale tentokrát netradičně!

            Slavnostní předání Nobelových cen, se tentokrát konalo ve švýcarském městě Curychu. Včerejší předání cen se těšilo hojnému počtu diváků. Letošní 120. ročník, byl vrcholem zájmu o vědu. Na letošním ročníku bylo přítomno více jak 150 tisíc lidí. Samozřejmě naše televize byla u toho. On-line přenos jsme odvysílali jako jediná televizní stanice na světě, což dokazuje i graf- 99,5% lidí sedící u televizních obrazovek sledovalo právě BBC. Ocenění či-li tzv. Nobelovku, která však dnes neznamená jen peníze či diplom, ale také velkou prestiž si odnesli tito nominovaní:




Nobelova cena za chemii: Vědecký tým vedený doktorem Jamesem McGreenburgem
- objev NT1- tzv. Nulová zločinnost, chemická látka, která odvrací od "zla"

Nobelova cena za fyziku: Vědecký tým vedený DSc. Allanem Bronburgem Ph.D.
- zastavení a znovu rozkmitání molekulových části

Nobelova cena za ekonomii: Mgr. Tomáš Měšťánek
- ekonomická teorie o statcích lidstva

Nobelova cena za lékařství: Tým vedený MUDr. Jacquem de Gann
- první provedená transplantace mozku

Nobelova cena za literaturu: Magdalena Rašlinová
- celoživotní dílo+ kniha Modré nebe

Nobelova cena za mír: Patrick Stweer
- vymícení hladu v nejchudších zemích světa, humanitární pomoc  

            Jako jediný britský rodák dostal ocenění doktor James McGreenburg a to za chemii.
Předání cen se zúčastnilo mnoho známých osobností, dále pak také lékaři, právníci či jiní nominovaní. Rozhovor s některými neoceněnými najdete na straně 12.


Rozhovor z britského deníku The People:

5. 10. 2021

Rozhovor s doktorem Jamesem McGreenburgem, reportérka- Ellen Gweerová

EG: Po více jak roce, kdy jste dostal Nobelovu cenu za chemii se můžete nyní pochlubit i NT1 v reálném životě. Co to pro Vás znamená?
JMG: Ocenění pro mě byla jen formalita. Výzkum probíhal již roky, ale až nyní může náš "elixír" jít do prodeje. Je to pro mě, i pro celý můj tým velká čest.
EG: O váš "elixír" mají především zájem vlády, ale i mnohé obyčejné lidi zaujal. Můžete ještě jednou zopakovat jeho funkci?
JMG: Samozřejmě, jde o přípravek či-li jak jste zmiňovala "elixír" díky kterému můžeme dosáhnout světovému míru. Podle toho jsem jej též nazval- NT1- tzv. Nulová zločinnost. Nulová zločinnost proto, že tomu tak opravdu bude. "Nápoj" v lidech jejich zlo potlačí a po několika letech dokonce zmizí. Díky tomu se například dočkáme světového míru, lidé se nebudou vraždit a na světě bude dobře.
EG: Doktore, nikdy jste si nepřipustil že by se Váš "elixír" dal zneužít?
JMG: Ano, často mě napadla i tato myšlenka, dokonce jsem zkoumal i opačný chod, ale nefunguje.
EG: A ještě poslední dotaz. Máte nějakou primární skupinu, pro kterou je "elixír" určen?
JMG: Spíše ne. Vlády však chtějí nakoupit miliony NT1 a praktikovat jej při každém narození dítěte. Podle mne je to zcela určitě skvostný nápad.
EG: Děkuji Vám za rozhovor a těším se na brzké shledání.

            Další podrobnosti o produkcích "elixíru" a jeho přesných účincích naleznete na straně 12.
Z britského deníku The Time:

2. 11. 2021

Církev se bouří:

Ano, je tomu opravdu tak. Neuplynul ani měsíc od zahájení prodeje úžasného NT1 a už je tu první negativní kritika. Papež Petr Klement IV. se ve Vatikánu při svém včerejším proslovu obrátil na všechny věřící a pronesl (citace): "Ooo lide, ďábel na nás seslal jednu z dalších zkoušek. NT1 je světový podvod. Ďábel nám nastražil tento vynález do cesty, ale my jej nepřijmeme. Za svatou zemi a za své ovečky křičím do světa, nechceme a nebudeme podporovat NT1!"
            Přesně těmito slovy okomentoval papež NT1. NT1 byl označen za ďáblův nástroj. Papež včera v pozdních hodinách vyslovil svůj nesouhlas a ovlivnil tak více jak miliony potenciálních zákazníků. Naft4you, distributor NT1 chce podat hromadnou žalobu na papeže Petra Klementa IV. K jeho slovům se však nehodlá vyjadřovat. Slova papeže zarmoutila i autora NT1 a celý jeho vědecký tým. "Je to ubohé takhle ovlivňovat lidi za pomocí víry. Můj vynález má sloužit k dobru a ne k manipulaci a válkám," vyjádřil se dnes našim novinám James McGreenburg. Slova papeže okamžitě rozpoutala hromadné protesty a stávky
Více na straně 6.


Otisklo mnoho časopisů včetně českého Aha!

1. 2. 2022

Hollywood je zdrcen-
nejslavnější pár v troskách?

            Šokující! Hollywoodem otřásl ohromný skandál. Nestárnoucí pár Victoria (47) a David (46) Beckhamovi se rozhodli praktikovat na své poslední dítě NT1. Bývalý model a fotbalista David Backham se tak rozhodl po totálním fiasku malého Hadriana (6) v Londýnském centru přejít na tvrdší kalibr. Jako první z hvězd Hollywoodu se rozhodl risknout a do výchovy svého dítěte zapojit i NT1.
"Podle mě je to dobrý nápad. NT1 se již osvědčil, a Hadrian je opravdu jen těžko krotitelný," přiznává sedmačtyřicetiletá matka čtyř dětí.
            Přesně takto se vyjádřili oba rodiče před několika měsíci, kdy podali svému nejmladšímu synova Hadrianovy (6) NT1. Dokonce si domluvili i setkání s doktorem Jamesem McGreenburgem, který je ujistil, že přípravek nemá vliv na růst dítěte ani jiné vedlejší účinky. "Elixír" byl podám nejmladšímu Backhamovi v jeho oblíbeném pití. Doktor byl samozřejmě u toho a zkoumal jestli probíhá vše podle plánu. Šestiletý Hadrian byl převezen ze soukromé kliniky domů.
            "Nikdy jsem neměla dovolit dát mu NT1!" křičí po několika měsících Victoria, "Kdybych věděla co se všechno stane, určitě bych si to rozmyslela!" snaží se vykroutit. Její manžel jen smutně přikyvuje. Šestačtyřicetiletý David se k incidentu své manželky nehodlá vyjadřovat. Ne jen, že veřejně oznámila, že NT1 ohrozil Hadriana na životě, ale dokonce se připojila mezi protestanty, kteří i nadále setrvávali ve Vatikánu, Londýně a Oxfordu. Tajný zdroj, blízký přítel Victorie nám prozradil: "Victoria je unešená z toho, že její syn již nepláče. Má co chtěla a je jí to málo. Ale jak řekl ten doktor- zpátky to nejde, tak ať si zvyká!"
Zbytek rozhovoru s přítelem rodiny Backhamových naleznete na str. 5

Z časopisu Girl:

5. 2. 2022

Miluji NT1

            Dobrý den, jsem Johnatan Rdeenbower a jsem otec dvou dětí. Moje manželka mi před několika lety zemřela. Pracuji jako novinář v časopisu Girl. Mám tuto práci rád, ale nemohu si odpustit nechat takto pošpinění jméno NT1. Pan doktor James McGreenburg zcela jasně vysvětlil všem v čem spočívá jeho vynález. Jestli je paní Backhamová nespokojená tak ať jde někam. Mě už je to jedno. Mým dětem NT1 pomohlo. Kdyby nebylo týmu a doktora McGreenburga nikdy bych své děti sám nezvládl. Vyrostou z nich dobří lidé, poněvadž v dnešní společnosti je to potřebné. I když dostanu padáka, musel jsem alespoň v krátkosti obhájit práci doktora McGreenburga na titulní stránce. Děkuji všem, kteří jste si tento kratičký článek přečetli a doufám, že společně dokážeme zlepšit svět.

Z válečného deníku generála Victora Greena:

12. 3. 2024

Dneska jsem měl být na nějakým podělaným koncilu. Vůbec jsem to nestih, páč na nás zaútočily ty podlý šikmovoký svině. Zrovna jsem si v klidu povídal s doktorem…jak von se to jmenoval, jo s doktorem Jamesem McGreenburgem. To je ten co vynalez ten NT1. Zabili ho šmejdi jedni. Ani voběd nestihl! Naštěstí já mám léta zkušeností. Ty šikmovoký si spoléhaly na různý čudlíky a tlačítka, ale to už jsem použil tu bazuku a byl konečně klid. Ale bylo po doktorovi a to mi měl zrovna vysvětlit vo co gou. Celou dobu jsem těm podělanejm američanům tvrdil, že to chce nějakou dobrou základnu, ale voni byli samej mír sem a tam. Ccc…a kde je dneska ten světovej mír? Všem je u prdele. Na mezinárodní spolupráci teď všichni serou a každém bojuje sám za sebe. No i když Rusáci nám slíbili krejt záda, ale těm bych moc nevěřil. Šmejdi, už nám nejednou vrazili nůž do zad.
Dneska ty války trvaj krátko, snad to stihnu na večeři k matce. Hmm…to abych jí ještě brnknul jestli bude krůta nebo kuře. Mě tady nikdo nebude věšet bulíky na nos! Jestli vodstřelej tu malou chlupatou vesnici Kreekov v Anglii tak ty žlutý svině zabiju. Stejně jim nevěřím, ty jejich voči… Nesmí ji odstřelit, neměl bych večeři… Hmm…Musí se to specifikovat. Svět to potřebuje. Válka ještě nikomu neuškodila. Stejně se mi Londýn nelíbil a natož Paříž, ccc…takový města patří rozstřílet. A to všechno prej kvůli církvi a nějakýmu Hollywoodu a těm jeho fiflenám. Prej ekonomická krize, chudoba, hlad… Už jim to leze na mozek. Chtělo by to tam na ně skočit a rozstřílet to. A to víte, že jo. Všechno kvůli nim a nějakýmu doktůrkovi s který jsem měl obědvat. Kvůli jakýmu si podělanýmu vynálezu toho magora jsem neměl oběd! Lidi jsou magoři, zblbnout kvůli nějaký takový hovadině. Prej vyšší dobro. Vyšší dobro je válka!
Ale, ať si každý myslí svý, co je mě do toho. Jsem tady už nějakej pátek. Co, každý svého štěstí strůjce. No nic, musím zaskočit za matkou, začínám mít hlad…


Moderní doba může přinést hodně moderních technologií,
ale žádná nikdy nemůže přinést beztrestnost a mír,
protože aby nastal světový mír, musel by být konec světa.


Láska není jen slovo

27. června 2010 v 21:33
Seděl v křesle. Za celou dobu se ani nepohnul. Jeho šedé oči již nesmiřovaly k ní! Již ne! Nemohl déle snést její pohled. Pohled, který zůstával den ode dne stejný. Pohled, který mu způsoboval smutek, zlost, vztek…pohled, který ho nutil přemýšlet.
Nyní však hleděl na noční oblohu. Jak moc mu připadaly hvězdy volné a svobodné…ale i šťastné.
"Aries," zašeptal.
Věděl, že jej nemůže slyšet. Byla přeci v kómatu, ale i přesto na ni častokrát mluvil.
"Pamatuješ si na to souhvězdí?" otázal se.
Nečekal na odpověď.
Čekání by bylo pošetilé. Pokračoval proto dál.
"Iáson a jeho příběh. Jak jsi mi tenkrát vyprávěla. O jeho Médee. Měla jsi pravdu. Tenkrát jsem si to nechtěl přiznat, ale ona byla hrdinkou! Obětovala se kvůli němu. Pomohla mu najít zlaté rouno. Já…chtěl jsem ti říct…Vím že je to moje vina. Náš příběh skončil obdobně jako jejich. Odpusť mi. Odpusť mi moje chyby. Já nejsem Iáson a ty nejsi Médea. Ty můžeš odpouštět. Prober se, prosím," zašeptal své pošetilé přání.
Až nyní odtrhnul svůj pohled od jejich souhvězdí. Zadíval se na ni. Na její chladný pohled. Nesmála se. Už nebyla jako dřív. Vypadala jako šípková Růženka. Ale již v ní nebyl život.
"Odpusť," zašeptal a chytil ji za ruku. Pevně ji sevřel.
O několik měsíců dříve
"Nikol, pospěš," křikl na ni usměvavý mladík.
"Kam to vlastně jdeme Radime?"
"Nech se překvapit," zazněla jeho odpověď.
Nikol seběhla schody. Zastavila se až v předsíni, kde na ni již Radim čekal.
"Tak mi to řekni," vyzvídala Nikol, ale Radim se na to jen usmál.
Společně, ruku v ruce, vyšli z domu.
"Jdeme na večeři? Jestli ano, tak to jsem si měla raději obléci ty…" začala Nikol, ale Radim ji umlčel polibkem.
Po několika minutách, které oběma připadaly jako věčnost, se od sebe odtrhli a šli v tichosti dál. Oběma stačil pocit, že mají toho druhého. Stačilo jim cítit teplo, lásku…
Nemuseli toho namluvit mnoho. Uměli společně promlouvat i beze slov.
"Chtěl jsem ti něco ukázat…naše hvězdy, podívej," zašeptal a oba vzhlédli k noční obloze.
O několik týdnů dříve
"Nikol," zašeptal a přisedl si k ní.
Dívka na něj s nenávistí pohlédla. Před ní stál hrnek s kávou. Upila. Povrchně se podívala na Radima.
"Odpusť," žádal o prominutí.
"Radime," křikla rozčileně "Já nevím, jestli to dokážu. Ublížil jsi mi…a hodně! Slovo odpusť ti nepomůže," dořekla zklamaně a smutně zároveň.
"Já tě miluju!"
"Miluješ? Tak proč jsi to udělal! Pamatuješ na Médeu?"
"A Iásona," doplnil ji Radim.
"Správně. On ji taky zklamal. On ji opustil!"
"Já nejsem ON! Miluji tě," dodal a z kapsy vyndal krabičku.
Otevřel ji. Byl v ní překrásný prsten. Zlatý prsten!
"Vezmeš si mě?" zeptal se s nadějí. S nadějí na lepší zítřek. S nadějí…že odpustí a zapomene.
"Já…nemůžu. Láska není jen slovo. Láska je…ona je prostě něco nesmírně nadpřirozeného. Když už vyhasla, nemůžeš ji znovu probudit. A já…nejsem si jistá," řekla a oči se jí zalily slzami.
Vstala. Stůl se otřásl. Její káva se vylila na stůl.
Věděl, že tuhle chybu si nikdy neodpustí. Nechal ji odejít. Zranil ji, ublížil jí…
Uslyšel pištění pneumatik. Vstal. Rychle vyběhl před kavárnu. V jeho očích se mísil strach a zoufalství.
"Nikol!" zakřičel z plných plic a rozběhl se k dívce, která ležela na studené zemi.
Znovu se zahleděl ke hvězdám. Tam nyní spočívaly i jeho sny a naděje.
Nikol se pohnula. S námahou otevřela oči. Chtěla ze sebe vydat hlásku, ale její ústa jí to nedovolila. Svůj pohled však zamířila jinam. Nezáleželo jí na tom kde je, nebo co se stalo. Uvědomila si, že jí záleží jen na něm.
Otočil se. Nevnímal najednou své okolí. Nemohl dýchat ani myslet…probrala se!
"Nikol," zašeptal.
"Láska není jen slovo," vydala ze sebe chraptivým hlasem.
Radim udělal pár kroků k ní. Nechtěl, aby se zbytečně vyčerpávala.
"Pro mě jsi láska ty. Bez tebe jsem nikdo," zašeptala a na její stáři se konečně po dlouhé době objevil úsměv. Úsměv, který tak miloval. I on se nakonec usmál!

Neslavný konec Rity Holoubkové

27. června 2010 v 21:30
Autorka: E. G.
Datum: 2006



Já a zase já Rita Holoubková. Turnaj tří kouzelníků a já a jen já musím být u toho. Tak to vidíš můj deníčku, už ti zase píšu. Ahoj, jak se ti vede? No ty mi asi neodpovíš. Co? Jsem teď slavná reportérka a píšu pro denního věštce. Je to super, že? Nedávno jsem se seznámila s čtyřmi účastníky soutěže. Jsou to Viktor, Harry, Flaur a Cedrik. Jsou všichni fajn. Mám z nich dobrý pocit. A teď ti deníčku povím, jak jsem získala trhák dne.
            Vše začalo tím, že jsem potkala pošuka Moodyho. Hned jsem se do něj zamilovala. Je boží. Ty jeho oči a pupíček! Je k sežrání, že? No a ona tam člověče přišla nějaká HUSIČKA Keit a házela oko po mým Moodym a on se do ní hned zakoukal. Začala jsem jí dělat naschvály a psala jsem o ní v denním věštci ošklivě a házela jsem na ni samou špínu. Moody se nahněval a chtěl mě hodit drakům. Byl rozkošný. Když mě vzal do náruče, tak jsem se nebránila, jen jsem ho políbila. To uviděla i Keit a on mě pustil. Přistála jsem na zadek a odřela si koleno. Chvíli jsem plakala, ale pak můj pláč přešel v řev. I ti draci se mě lekli! Rozhodla jsem se, že se nenechám zmást její milou tvářičkou a prudce přejdu do útoku.
            Keit však byla opravdu milá. Nikdy mi nic neudělala. Když jsem šla po chodbě v Bradavicích zaslechla jsem jak mluví se Snapem o nějaké sázce a o Moodym. V tom mě to došlo. Ona se s ním vsadila, že sbalí Moodyho. To ne děvenko! Řekla jsem si tedy. Miluji jeho postoj a nevadí mi to co dělá. Je to můj méďa. Rozhodla jsem se proto koupi si novou mini sukýnku a hábit v růžové barvě. Hned se po mě každý otáčel. Cítila jsem se jako Seeli Madoona. Tohle na Moodyho platilo. Když mě zahlédl, tak se mu asi z mé krásy zatočila hlava a omdlel. Hned jsem šla za ním a začala ho pusinkovat. Probudil se a byl celý od nesmyvatelné rtěnky. Vypadal sladce můj méďa. Chtěl si to jít umýt, ale po chodbě potkal tolik lidí, kteří na něj koukali a já sladce utíkala za ním. To by mě zajímalo co si ti lidi mysleli. Určitě něco pěkného.
Moody odešel na toaletu, ale spletl si místnosti a místo na mužské vécé vešel na ženskou toaletu. Tam stála Hermiona a pokoušela se u zrcadla nacvičit nějaký projev. Když ho zahlédla tak se rozplakala, možná se tak trochu i smála a když ještě vrazila po cestě do mě. Tak už skoro řvala. Chudinka. Asi miluje Moodyho víc lidí, než jsem si myslela. Je roztolilej můj méďa. Na záchodech na mě začal z hurta. Rozhodl se jít k jádru věci.
Když mě tak moc chceš tak si mě vezmi. Nechci, aby za mnou ho konce života běhala nějaká kača. Chvíli jsem se na něj dívala, asi si moje jméno spletlo s Keitiným možná že jí říká kača. Nevadí, ať tak říká i mě. Když se mu to líbí. Začali jsem se líbat. Použila jsem na něj kouzlo a přepravila jsem ho do jeho kabinetu. Tam to začalo. Svlékala jsem z něj šaty. Byla jsem rychlá, než kouzlo pominulo, už se to stalo. Potom se mi oddal doslova. Byla to nejkrásnější noc v mém životě.
Ráno už v pokoji nebyl. Spěchala jsem ho najít. Stál přímo naproti Severusovi a Keit. Stáli tam v rohu a vášnivě se líbali. Jak dojemné říkala jsem si v duchu. Pokračovala jsem dál v článcích a rozhovorech pro denního věštce. Pořád jsem chodila tam kudy Moody. Díval se na mě svým kulaťoučkým očičkem.
Blížil se konec turnaje a Moody umístil pohár na své místo. Potom se semlelo věcí, že ani můj rychlobrk to nestihl zapsat. Harry se vrátil s Cedrikovým mrtvým tělem. Mluvilo se o vraždě a o zrození nového a silnějšího Voldemorta. Denní věštec byl dokonale informován díky mě a zase mě.
Nakonec se ukázalo, že Moody je zavřený v nějaké truhle a že ten, kdo se za Moodyho vydával byl Bárny Skrk junior. Sloužil Voldemortovi. Snape ho měl hlídat, ale neodolal pokušení Keit. Ta ho svedla a líbala tak, že já jsem měla čas Skrka vysvobodit. Utekli jsme spolu a přemístili se k Voldemortovi. Skrk požádal o zbavení
mě. Chtěl se mě zbavit, ale proč, potom všem? Mezi tím se sem přemístila Keit se Snapem. Koukal jsem na ně, lae pak jsem všechno pochopila.
Keit začala Voldemortovi vyprávět, jak svedla Snapa a jak se Brumbál divil v jakém rozpoložení je našel a jak to, že vězňové tam nejsou. Potom prchli. Voldemort se na mě podíval, jak jsem tam seděla v růžové sukničce. Klepla ho pepka. Nevím z čeho? Asi nějaký smrtijed stál asi mnou a mířil na něj hůlkou. Asi. Jiné vysvětlení nevidím. Skrk měl možnost, vše Keit oplatit, za to jak jej sváděla. Střelil po ní kletbu, ale trefila Severuse a on umřel. Za to se Keit pomstila a zabila Skrka. V tom jsem přišla já a postavila se a ona najednou spadla na zem a nehýbala se. Nevím asi ji něco vyděsilo. Pak se spustila válka smrtijedů. Já si raději sedla na zadek a žvýkala růžovou žvýkačku. Za chvíli byl konec boje a ani jeden smrtijed nezbil. Škoda, řekla jsem si. Mohla jsem si užít. A nakonec. Naginy. Byl skvělí bavili jsme se spolu hadím jazykem a on miloval růžovou. Plazil se po mě a najednou mě políbil. No spíše kousl. Neuvědomil si co udělal. Jeho jed mi vklouzl do krku a otrávil mě.
No a pak přišli ty ostatní. Bystrozorové. Divili se kdo to mohl udělat, ale nakonec si vzpomněli na věždbu. Harry Potter je zachránil. On vyvolený a sám se odsud přemístil do Bradavic. Opravdu statečný chlapec říkali jeden druhému. Víc už jsem však neslyšela, protože moje duše odešla navěky do růžového nebe. Tam jsem tento deník dopsala a tam jsem ještě teď.

Knihy + filmy

27. června 2010 v 21:25
Do této chvíle vyšlo o Harry Potterovi 7 knih. Kromě jednotlivých dílů série napsala autorka pod pseudonymy další dvě doplňkové publikace pro britskou nadaci Comic Relief.
Celkem se na celém světě prodalo více než 400 miliónů výtisků a knihy o Harry Potterovi v ČR obsadily první místo v anketě o nejoblíbenější knihu českých čtenářů. Tato anketa probíhala v českých knihovnách a na internetu v roce 2004.
  1. Harry Potter a Kámen mudrců, v originále jako Harry Potter and the Philosopher's Stone
    • Vydání originálu: 26. červen 1997
    • Vydání překladu: únor 2000
    • Poznámka: Ve Spojených státech byl název změněn na Harry Potter and the Sorcerer's Stone, protože tamější vydavatel předpokládal, že americké děti legendu o kameni mudrců neznají.
  2. Harry Potter a Tajemná komnata, v originále jako Harry Potter and the Chamber of Secrets
    • Vydání originálu: 1998
    • Vydání překladu: říjen 2000
  3. Harry Potter a vězeň z Azkabanu, v originále jako Harry Potter and the Prisoner of Azkaban
    • Vydání originálu: 1999
  4. Harry Potter a Ohnivý pohár, v originále jako Harry Potter and the Goblet of Fire
    • Vydání originálu: 2000
    • Vydání překladu: prosinec 2001
  5. Harry Potter a Fénixův řád, v originále jako Harry Potter and the Order of the Phoenix
    • Čas děje: 1995-1996
    • Vydání originálu: 21. červen 2003
    • Vydání překladu: 29. února 2004
  6. Harry Potter a princ dvojí krve, v originále jako Harry Potter and the Half-Blood Prince
    • Vydání originálu: 16. červenec 2005
    • Vydání překladu: 19. prosinec 2005
  7. Harry Potter a Relikvie smrti, v originále jako Harry Potter and the Deathly Hallows
    • Vydání originálu: 21. červenec 2007
    • Vydání překladu: 31. leden 2008

Knihy se staly tak populární, že řada knihkupectví pořádá půlnoční prodej v den oficiálního vydání dalšího dílu. Knihy byly přeloženy do celé řady jazyků, existuje i latinská či starořecká verze (překlad Fénixova řádu je prý nejdelší knihou, která byla v tomto jazyku za posledních 1000 let uveřejněna). Knihy mají i speciální americké verze s lehce upraveným slovníkem u výrazů, které se v britské a americké angličtině liší. U nás jsou autory oficiálního českého překladu Pavel a Vladimír Medkovi.
Rowlingová uvedla, že by mohla napsat o Harry Potterovi další knihu i po vydání závěrečného sedmého dílu. Jednalo by se o jakousi encyklopedii kouzelnického světa s informacemi, které byly příliš podružné, než aby se vešly přímo do některého z dílů. Oznámila také, že nenapíše žádný prequel k příběhu, neboť všechny podstatné informace o minulosti kouzelnického světa stihne uvést v hlavní sérii.

Prodejnost knih v USA

Harry Potter a Kámen mudrců
  • Pevná vazba: 6,1 milionů
  • Paperback: 10,9 milionů
Harry Potter a Tajemná komnata
  • Pevná vazba: 7,1 milionů
  • Paperback: 7,5 milionů
Harry Potter a Vězeň z Azkabanu
  • Pevná vazba: 7,6 milionů
  • Paperback: 5,2 milionů
Harry Potter a Ohnivý pohár
  • Pevná vazba: 8,9 milionů
  • Paperback: 3,4 milionů
Harry Potter a Fénixův řád
  • Pevná vazba: 12,2 milionů
  • Paperback: 1,6 milionů
Harry Potter a princ dvojí krve
  • Pevná vazba: 6,9 milionů (během prvních 24 hodin), 11 milionů (k 21.9.2005)
  • Paperback:
Harry Potter a Relikvie smrti
  • Pevná vazba: 11 milionů (během prvních 24 hodin)
  • Paperback: (zatím nevydán)

Filmy

Po velkém úspěchu knih byly rovněž natočeny filmy, na které autorka přímo dohlížela. V nich byly do značné míry dodrženy události a prostředí z knihy, ve třetím díle jsou pak rozdíly větší. Harryho Pottera ve všech dílech ztvárnil Daniel Radcliffe.
  • Harry Potter a Kámen mudrců (Harry Potter and the Philosopher's Stone) - režie Chris Columbus, 2001. Zajímavé na tomto filmu je, že všechny scény, v nichž byl zmíněn Kámen mudrců, byly točeny dvakrát, neboť v USA je tento kámen nazýván "Sorcerer's Stone". Navíc film měl být natáčen s americkými herci v USA v poněkud modernějším pojetí, což autorka jednoznačně zamítla. Kvůli tomu na něm nakonec odmítl pracovat Steven Spielberg.
  • Harry Potter a Tajemná komnata (Harry Potter and the Chamber of Secrets) - režie Chris Columbus, 2002
  • Harry Potter a vězeň z Azkabanu (Harry Potter and the Prisoner of Azkaban) - režie Alfonso Cuarón, 2004
  • Harry Potter a Ohnivý pohár (Harry Potter and the Goblet of Fire) - režie Mike Newell, 2005
  • Harry Potter a Fénixův řád (Harry Potter and the Order of the Phoenix) - režie David Yates, 2007
  • Harry Potter a princ dvojí krve (Harry Potter and the Half-Blood Prince) - režie David Yates
  • Harry Potter a Relikvie smrti (Harry Potter and the Deathly Hallows) - očekávaná premiéra 2010 a 2011 - příběh bude rozdělen na dva filmy, aby bylo obsaženo co nejvíce důležitých faktů a událostí z knižní předlohy.

Obsazení

  • Daniel Radcliffe - Harry Potter
  • Emma Watson - Hermiona Grangerová
  • Rupert Grint - Ronald Weasley
  • Bonnie Wright - Ginny Weasleyová
  • Katie Leung - Cho Changová
  • Evanna Lynch - Lenka Láskorádová (Luna Lovegood)
  • Tom Felton - Draco Malfoy

Zdroj:

Joane K. Rowlingová

27. června 2010 v 21:19

Narodila se roku 1965 v anglickém Gloucestershiru, jejími rodiči jsou laborantka Anne a manažer firmy Rolls Royce Peter. Rowlingová na sebe upozornila už v šesti letech, kdy napsala povídku o králíčkovi Rabittovi, který měl spalničky. V roce 1971 se její rodina přestěhovala z Yatu do Winterbournu, kde si Joanne a její sestra Di hrály s dětmi ze sousedství na kouzelníky. Jejich nejlepšími přáteli byli v té době Ian Potter a jeho sestřička Vikky. S těmi si užily hodně legrace - Ian měl totiž nevyčerpatelnou zásobu bláznivých nápadů, a tak ani talíře zdobené hlemýždi, nebo běhání po čerstvém betonu nebylo pro malou Joanne nic neobvyklého.

V roce 1974 se Rowlingovi opět stěhují, tentokrát do Tutshillu, poblíž městečka Chepstow (Wales). Joanne se v nové škole nelíbí, možná proto se hodně začíná věnovat čtení (E. Nesbitová, Noel Streatfield, Paul Gallic, C. S. Lewis - Letopisy Narnie). Jejím nejlepším kamarádem se zde stává Sean Harris, který je proslulý tím, že spolužačkám o poledních přestávkách vypráví příběhy, a který v určitých věcech nápadně připomíná Rona Weasleyho.
Postava Hermiony je do jisté míry jejím autoportrétem (prozradila na sebe, že byla "zarputilá malá šprtka"), v posledním roce školy se stala "vzornou žákyní", stala se velkou čtenářkou Jane Austenové a sběratelkou prastarých jmen od osmnácti studovala na univerzitě v Exeteru francouzštinu a filologii a během studia strávila rok v Paříži jako asistentka učitele.

Koncem devadesátých let krátce pracovala jako úřednice pro Amnesty Internacional, později také jako sekretářka v Manchesteru, práce ji ale příliš nebavila. O poledních pauzách psala v kavárnách a počítač používala k přepisování svých příběhů. Při jedné večerní cestě vlakem z Manchestru do Londýna (v té době bydlela v Claphamu, v jižním Londýně), jí v mysli náhle vytanula podoba Harryho Pottera...

Po smrti své matky odjíždí do portugalského Porta učit angličtinu. Po odpoledních píše a dává konkrétní podobu své představě - Harrymu Potterovi (vzniklo zde údajně 10 verzí první kapitoly knihy Harry Potter a Kámen mudrců). V roce 1992 se provdala za portugalského novináře a televizního zpravodaje. O rok později, v roce 1993, se jí narodila dcera - Jessica. Joanne jí dala jméno podle svého idolu - novinářky a levicové aktivistky Jessicy Mitfordové. Po roce manželství (o Vánocích) se rozvádí a s malou Jessicou a s kufrem plným papírů se vrací zpět do Británie. Přijíždí do Edinburgu za svou sestrou Di, studentkou práv.
Počátkem roku 1994 vypráví svůj příběh o Harrym Potterovi sestře, která je jím absolutně nadšena. Joanne je na tom finančně velmi špatně, žije jen z podpory v nevytopené garsonce a po kavárnách dopisuje svůj příběh. V roce 1995 konečně dopsala román na starém psacím stroji, a opsala jej ještě znovu, protože neměla peníze na okopírování, a své dílo rozeslala několika agenturám a nakladatelstvím. Zatímco čeká reakce na svůj rukopis, dostane místo jako učitelka francouzštiny.

Její rukopis (320 stran), připadal většině nakladatelů dlouhý, přesto literární agent Christopher Little našel pro Harryho Pottera nakladatelství - Bloomsbury. V únoru 1997 poskytne nadace Scottish Arts Council Rowlingové nejvýše dotované stipendium pro dětské autory - 8000 liber! Rowlingová si koupí počítač a pouští se do psaní druhé knihy. Už v červnu téhož roku vychází v Anglii Harry Potter and the Philosopher´s Stone (Harry Potter a Kámen Mudrců). První kniha je věnována: "Jessice, která má ráda, když jí někdo vypravuje, Anně, která to měla stejně ráda, a Di, která tenhle příběh slyšela jako první." V září 1997 byla v New Yorku při aukci rukopisů americká práva prodána za 105 000 dolarů, což je u dětské knihy naprosto nevídané!
V červenci 1998 vychází v Anglii Harry Potter and the Chamber of Secrets (Harry Potter a Tajemná komnata). Věnování druhé knihy: "Séanu P. F. Harrisovi, řidiči, který vždycky práskne do bot, a příteli do nepohody." Přesně rok po vydání druhého románu v Anglii vychází Harry Potter and the Prisoner of Azkaban (Harry Potter a vězeň z Azkabanu). Třetí knihu věnovala J. K. Rowlingová: "Jill Prewettové a Aine Kielyové, kmotrám swingu."

V červenci 1999 se stala jedinečná událost v historii amerického knižního trhu. Knihy o Harrym Potterovi se usadily na prvních třech místech prestižního žebříčku bestsellerů deníku The New York Times. Stejná situace se opakovala v Holandsku, Francii, Německu, Norsku a Švédsku. Nepatrný úspěch byl zaznamenán v Turecku. Vlažně byl Harry Potter přijat ve Finsku, Itálii a Španělsku. Warner Brothers koupila filmová práva na první dvě knihy ze série. Rowlingová si předem vyhrazuje, aby byl natočen hraný film, a aby jí byl předložen scénář ke schválení. Klade důraz především na filmové ztvárnění famfrpálu (oblíbená hra v kouzelnickém světě) a projevila dokonce přání, zda by Hagrida (bradavický hajný) nemohl hrát Robbie Coltrane
Začátkem roku 2000 se Rowlingová dostává na 24. místo žebříčku nejlépe placených osobností světa časopisu Forbes. V závěsu za ní jsme mohli najít například zpěvačku a herečku Cher. Ještě v lednu roku 2000 se režisér a scénárista Steve Kloves pouští do práce na scénáři k filmu Harry Potter. V únoru roku 2000 u nás v Albatrosu vychází Harry Potter a Kámen mudrců.
Celosvětový prodej prvních tří svazků, které byly přeloženy do 35ti jazyků, byl v březnu roku 2000 odhadován na 35 milionů výtisků, jen v Německu prodej přesáhl jeden milion kusů. Rowlingová je nyní považována za třetí nejbohatší ženu ve Velké Británii.

V Anglii a zároveň ve Spojených státech vychází v červenci 2000 Harry Potter and the Goblet of Fire (Harry Potter a Ohnivý pohár). V srpnu 2000 byl Daniel Radcliff po castingu režisérem filmu (Chris Columbus) vybrán pro roli Harryho Pottera. V říjnu 2000 u nás vyšla druhá kniha, třetí a čtvrtá kniha v roce 2001. (Knihy o Harry Potterovi překládá do češtiny Vladimír Medek, s vyjímkou třetí knihy, kterou přeložil jeho bratr Pavel Medek).
Na přelomu března a dubna 2003 se Rowlingové narodil syn, jehož otcem je lékař Neil Murray, za něhož je Joanne provdaná téměř dva roky.
J. K. Rowlingová prohlašuje, že o Harrym Potterovi napíše 7 knih a ani o jednu víc.


Zdroj:





J.K.Rowlingová