Angelika

29. prosince 2009 v 18:18
Autorka: Elizabeth Greenová
Datum: 2007
Stav: Na přání

"Ginny co tu dělá ON?" otázal se brýlatý chlapec a prstem ukázal na blonďáka.
"Harry! Já…já…já ti to vysvětlím," zakoktala se Ginny.
"To by jsi mohla," namítl Harry a propaloval svého bývalého soka pohledem.
"Jáá…"
"Ginny, řekni mu to," pronesl klidně Draco.
"Draco mlč," okřikla jej Ginny.
"Ginny? Od kdy mu říkáš jménem?" otázal se zhnuseně Harry.
"Harry, víš…jáá…já nechtěla zklamat rodinu. Pomiň," špitla.
"Zopakuj to," křikl Harry.
"Nechtěla jsem zklamat," řekla zřetelněji.
"Tak ty jsi nechtěla zklamat? A co takhle si uvědomit, že ubližuješ jiným? Mě!"
"Harry," vydechla.
Draco se jen usmál. Na tuhle chvíli čekal tak dlouho! Sedm let!
"Vypadni," rozkřikl se.
Ginny se po tváři řinuly slzy. Cítila se tak špatně…jako by provedla něco špatného.
Ale ona přeci jen milovala! Nemohla přeci za to, že Malfoye! Doufala, že zapomene. Že časem začne milovat Harryho. Ale nemohla! Byla tu ona!
"Vypadni," zopakoval hlasitěji.
Draco se otočil a přešel k Ginny. Chytil ji za ruku. Políbil ji na tvář.
Harry rudl v obličeji vzteky.
"VEN!" rozkřičel se z plných plic.
Ginny se však ani nepohnula. Stála na jednom místě, stejně jako Draco.
"Jsi snad hluchá!?!"
"Já…vezmu si Angeliku," řekla rozhodně.
Harry se na Ginny zadíval s opovržením. S nenávistí a záští…
"Na to zapomeň! Moje dcera nikam nepůjde! A natož s takovou matkou!"
Ginny se již nepokoušela setřít si slzy. Již neskrývala své slzy.
"Pottere," promluvil poprvé Draco.
Harry se s nenávistí podíval i na něj. Nic však neřekl. Čekal. Čekal, co mu řekne on! Jeho nepřítel a sok! A nyní i ten, který mu přebral ženu a manželku jeho života!
"Angelika je moje dcera," pronesl krutou pravdu.
Harry se zarazil. Vše jako by utichlo. I Ginnin nářek ustal.
"Mami, tati…co se děje?" otázala se blonďatá holčička, která právě scházela ze schodů.
"Proč se hádáte?" otázala se nevině.
Postavila se mezi brečící Ginny a mezi překvapeného Harryho.
Draco stál i nadále vedle Ginny. Držel ji za ruku.
"Tati, proč ten cizí pán drží mámu za ruku?"
Harry přešel k Angelice a vzal ji do náručí. Bylo jí teprve šest!
"Maminka odchází. Tady ten pán si ji odvede," začal vysvětlovat Harry.
"Proč?" otázala se a zaryla své modré oči do těch Harryho.
"Má ji rád," zašeptal skoro neslyšitelně.
Draco kývl. Pochopil. Až nyní si uvědomil, že i když není Harryho dcera, nic se na jejich vztahu nezmění. Pořád mu bude říkat tati. Nikdy nevysvětlíte malému dítěti, že to není jeho otec. Že to je ten pán vedle. Tohle nejde vysvětlit!
"Jdeme Ginny," řekl Draco.
Ginny se nechápavě podívala na Harryho, na Draca a nakonec na malou Angeliku.
"Ale," začala Ginny.
"Jdeme," oznámil Draco s mírným podtónem smutku.
Věděl, že když ji tu nechá…je to napořád. Že když se nyní otočí a odejde, již nikdy ji neuvidí. Svoji malou dcerku. Svoji Angeliku. Stiskl však Ginny pořádně za ruku.
PRÁSK.
Přemístili se. Do Malfoy manor. Na místo, kde již nevládla přísná ruka Pansy Parkinsonové Malfoyové. Již ne! Její krutovláda skončila. Skončila…ale Draco ji za to miloval. Miloval a nebo spíš obdivoval? Kvůli záchraně manželství se obětovala…Porodila dítě. Zdravou holčičku! Ale zaplatila tou nejvyšší cenou. Svým životem.
"Ginny, chci ti někoho představit. Tohle je Angelika," pronesl Draco a ukázal na kolébku se spícím nemluvnětem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Moony Moony | Web | 3. března 2010 v 21:39 | Reagovat

krásné:-)
p.s. nechtěla by ses spřátelit? napiš do komentů na můj blog:-)

2 chillychilly chillychilly | 1. června 2010 v 15:18 | Reagovat

jejda, tak nevím, jestli to dopadlo dobře nebo ne? a ani nevím, co si myslet o Dracovi... nepůsobil moc jako kladná postava

3 paní archivová paní archivová | Web | 4. prosince 2010 v 6:57 | Reagovat

místy je to trošku nepřehledné, a taky výraz "zarýt oči do těch jeho" mě téměř rozesmál.. když už, tak pohled, a ne oči .) ale jinak si dovedu úplně představit tu situaci.. možná harryho chování je trochu přemrštěné, ale vlastně jak jinak by reagoval paroháč? charaktery jsou i přesné, vývoj logický a konec byl dojemný a mrazivý zároveň. nevím, jestli mám poslední větu brát jako roztomilou, nebo vyloženě psychopatickou .) kloním se k psychopatické a líbí se mi to.

4 Beltrix Beltrix | Web | 29. ledna 2011 v 14:33 | Reagovat

Je to smutný... ale krásný :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama