Prosinec 2009

Ostatní

29. prosince 2009 v 18:35

Něco málo o autorce:



Životopis

Osobní údaje

Jméno: Kateřina
Datum narození: 7. dubna
Stav: Svobodná
Státní příslušnost: Česká

Vzdělání

  • Základní škola, 1998 - 2007
  • Gymnázium, 2007 - 2011, obor- živé jazyky

Schopnosti, znalosti, dovednosti

Mateřský jazyk: Český jazyk
Cizí jazyk: Anglický jazyk (pokročilý), Německý jazyk (pokročilý), Latinský jazyk (mírně pokročilý)
Počítačové znalosti: MS Windows, MS Office, Internet, Outlook
Express, HTML

Záliby

Sport: volejbal, šachy, kolečkové brusle
Knihy: Michal Wievegh, Dan Brown, Jane Austenová
  • Divadlo, historie, cestování, kultura a umění, literární tvorba



Okolo RPG

29. prosince 2009 v 18:34

RPG - lycans academy




Historie academie

Lykanská akademie byla založena 21. 4. 1666 Fjodorem I. Ivanovičem, ale idea lykanské školní docházky se objevila již u Ivana Hrozného (cca. 1408), který však náhle umírá, a tak nestačí své myšlenky dokončit.
Jak již bylo řečeno jeho nápad převzal jeho syn Fjodor I., který na místě otcova skonu položil základní kámen v roce 1666. Základní prvky renesančního stylu, ve kterém bylo sídlo postaveno,však i přes mnohočetné rekonstrukce zůstávají dodnes.

Zajímavé je, že se lykanské sídlo nachází na rozhrají Evropy a Asie v pohoří Ural, kde kdysi slavný Ivan Hrozný, známý též jako Romulus, zemřel za záhadných okolností (existuje mnoho dohadů o jeho "neobjasněné smrti"). Tradiční Ruský postoj k studentům se zde však nezapře- tradice a zvyky se dochovaly dodnes.

Fjodor I. však nevěřil v úspěch akademie, ale i přesto ji kvůli památce svého otce nechal založit. Kvůli nedostatku financí se vydal do Německa, kde se pár let urkýval a prorazil až jako Kristián Augustus, znám též jako otec Kateřiny II. Veliké, která se po několika letech vrátila se svými rodiči do Ruska, kde se ujala vlády, poněvadž její otec byl zabit milencem své manželky, kterého později Kateřina nechala zabít.

Kateřina II. Veliká se okamžitě po smrti otce ocitá na trůně a přebírá otcovi idee, i když je později prohlášena za kacíčku, poněvadž se spojila s upíry (Napoleonem), ale i přesto s Petrem III. splodila potomka.

Po její smrti akademie upadá a Petr III. se snaží o její vylepšení, ale je zabit svým synem Kainem Petrem I., který hrdě pomstil svoji matku. Veřejně popřel její vztah s upírem a v roce 1805 se rozhodl vzdát se trůnu. Od té doby se věnuje zvelebování akademie, což se mu průběžně daří. Zůstává ředitelem až dodnes, při čemž získal již mnoho ocenění, díky kterým se stala lykanská akademie v Rusku elitou mezi lykanskými akademiemi na světě.

Lykanská akademie má čtyři koleje, rozdělené podle pravidel smečky - alfa a bety, do níž patří vlci, gama a delta, do níž patří vlčice.


Na veškeré potřeby a připomínky používejte
Hlavní e-mail: lycans.academy@gmail.com



Vlastní názor: Sama jsem si zkusila zahrát toto RPG a musím ho jedině doporučit. Určitě je to něco jiného, než na co jste zvyklí. Vím, že je na netu hodně upírských škol. Ale toto RPG je opravdu skvostné. Určitě si stojí za to zahrát - 92%



Jednorázové RPG

29. prosince 2009 v 18:30

Jednorázové povídky - RPG


















Kapitolovky- Twilight

29. prosince 2009 v 18:30

Dokončené

Nedokončené

Měla jsi věřit

29. prosince 2009 v 18:23
Autorka: Elizabeth Greenová
Datum: 2006
Stav: slabá chvilka

"Jamesi, myslíš, že to zabere?"
"Určitě, je to poslední možnost."
"Když já nevím."
"Jsi moje poslední záchrana. Musíš mi pomoci!"
"Tak dobře, slíbila jsem ti to. Udělám to."
"Jsi poklad Narciso," vykřikl hoch a přátelsky objal dívku stojící vedle něj.
"Neobjímej mě. Mohli by mě…nás vidět."
"Proč nejsi jako Sirius?"
"Proč nejsem jako on…je to těžké, hodně těžké. Víš Jamesi, nikdy jsem neměla opravdové přátelé. Žila jsem v přetvářce a v hořkosti. Byla jsem tak vychovaná a pak život mě naučil…Jsem ve Zmijozelu, i když toužím po Nebelvíru, mám charakteristické rysy Zmijozelu, ale přesto všechno mám přátelé v Nebelvíru."
"Před rokem bych nevěřil, kdyby mi tohle někdo řekl."
"Já bych taky nikdy nevěřila, že mě Sirius takhle přijme, že mě pochopí…"
"Jsi stejná jako on, jen nemáš odvahu."
"Jsem slaboch."
"Nejsi slaboch! Chystáš se udělat věc, za kterou ti budu do konce života vděčný, ty nejsi slaboch!"
"Děkuju."
"Ne, já děkuju tobě," na chodbě se rozhostilo ticho, až do doby, kdy jej přerušily něčí kroky.
"Už jde," namítl James.
"Jamesi, Jamesi, taky mě miluješ," začala hrát svoji scénku Narcisa. James neodpověděl, jen se přiblížil k jejím rtům. Byly tak blízko, ale také tak daleko. Dotknul se jich. Ochutnal z nich. Byly jako čokoláda. Pokušení, kterého se nechtěl vzdát.
"Jamesi," vykřikla v zápětí zrzka procházející kolem.
"Evansová," odpověděl jí prostě.
"C-o co to děláš?"
"Nevidíš? Líbám se s Cisou," odpověděl prostě.
"A-l-e já myslela…"
"Co jsi myslela," vyhrkla na ni přihlížející Narcisa "no co jsi myslela? Že na tebe bude Potter čekat do konce života? Že zůstane sám? Opravdu jsi si to myslela? Nechápu jak tě mohl mít vůbec rád. Jsi jen chudinka, podívej se na sebe. Malá prefektka a ještě k tomu šprtka. Nejsi vůbec taková za jakou jsem tě měla. Ta holka by tohle nikdy neudělala. Ta holka, kterou jsem považovala za Evansovou byla milá a slušná, ale ty jsi přesný opak. Jsi jen namyšlená a rozmazlená mudlovská šmejdka," rozkřičela se naplno Narcisa, dokud jí nepřiletěla facka.
"Jamesi?"
"Neurážej Lily!"
"Má pravdu," ozvala se dívka "já…," Lily zavřela oči. Po tváři jí sklouzla slza.
"Nezasloužím si ho."
"Máš pravdu," oponovala jí Narcisa.
"Neplač Lily, já tě mám rád…"
"Jamesi, ale já…já tě miluju."
"Narciso," zašeptal chlapec a zadíval se dívce do očí. Nebyla v nich žádná faleš, ani hra. Byly plné pravdy.
"Víš…"
"Promiň, vím, že moji lásku neobětuješ."
"Narciso," vydechl James.
"Evansová, nech si Pottera, pokud se změníš, tak si jej zasloužíš víc než já. Doufám, že ho budeš milovat. A ty Jamesi, nezapomeň, prosím…nezapomeň," zašeptala blondýnka do tmy. Odešla. Odešla pryč. Byl konec. Hra byla dohraná. Prohrála. Přála jim ale štěstí. Přála Jamesovi lásku, pravou lásku. Nechápala sice Evansovou, ale jeho milovala. Nebyla to hra. Nic nehrála, ona jen vyjevila svoje city. James pochopil. Pochopil ji. Možná pochopil i Zmijozel a její rodiče. Začal chápat. Vášnivě se objímal s Lily, jeho dávnou láskou. Společně si vyměňovaly polibky, ale žádný již nechutnal po čokoládě. Miloval Lily, ale Narcisu měl svým způsobem rád. Pochopil. Už za ní nikdy nepřišel. A ona na něj chtěla zapomenout. Chtěla se změnit. Už nikdy víc se neviděla s jamesem, ani Siriusem. Stala se pravou Blackovou a později Malfoyovou. Sirius byl rád, že poznal jaká byla mladá Blacková. Nikdy netoužil poznat ledovou Malfoyovou. Uchoval si ji takovou jakou si ji pomatoval, až do své smrti. A James? Umřel. Umřel společně se svoji ženou Lily Potterovou. Zemřeli spolu a šťastní. Jejich smrti chtěla zabránit nejen Narcisa, ale i Severus Snape. Ano. I ten druhý Zmijozel pocítil lásku. Lásku Lily Evansové. Lásku, která patřila jinému. Nikdy se nikdo o jejich pravé duši nedozvěděl. Nikdy nikdo nepochyboval, že oni jsou pravý Smrtijedi. Žili bez lásky. Žili s povinnosti. A oba doplatili za své chyby. Doplatili na to, že nevěřili v lásku. Nevěřili v dobro a zlo. Nevěřili, že by mohl být Nebelvír a Zmijozel spolu. Nevěřili, že by mohla být i jejich láska pravá. Nevěřili, ale spletli se. Vždyť víra je jediné, co zbývá nakonec. Vždyť je to právě víra, která nás drží při životě.

Noc plná vášní

29. prosince 2009 v 18:22
Autorka: Elizabeth Greenová
Datum: 2007
Stav: Na přání

"James, James…JAMES," ozývalo se přes celou společenskou místnost. Právě totiž Nebelvíru porazil Zmijozel. A jen díky Jamesovi, který v čas chytil zlatonku. Všichni se bavili, veselili a pili.
"Lily, pojď. Kluci na nás mávají ať jdeme oslavovat s nimi," řekla jsem Lily a táhla jsem ji za rukáv hábitu.
"Ale jen s podmínkou, že si se mnou zatančíš. ŠKYT. A to pořádně. ŠKYT," řekla lily.
"Tak jo, ale už pojď."
"Ahoj kluci," pozdravila jsem Jamese, Siriuse a Remuse.
"Čau holky," pozdravil pohotově Sirius.
Zatáhla jsem Jamese k sobě a zašeptala mu do ucha: "Tak tady máš šanci ode mě. Vím, že máš Lily rád, ale jestli jí něco provedeš tak jsi mrtvej, rozumíš," otázala jsem se.
"Jasně," odpověděl rychle James a dal mi pusu na tvář.
James chytil Lily kolem pasu a chtěl si ji dovést, když v tom Lily začala: "Viky, ale ty jsi mi slíbila, že si spolu zatančíme. Tohle jsme si nedomluvili. ŠKYT," řekla trošku naštvaným tónem Lily a pak mě chytila a táhla na parket. Jen jsem se omluvně usmála na Jamese.
Na parketu nikdo nebyl. V celé společenské místnosti vlastně už byli jen kluci a oni.
"No tak Viky, slíbila jsi to," začala opilá Lily a já se na ni vyčítavým pohledem podívala.
Lily zesílila hudbu a začala tancovat. Byl to pořádný odvaz. Všichni na Lil koukali jako na zjevení. Já jsem se po chvíli přidala a to koukali ještě víc. Dvě premiantky třídy tančily jako nějaké lehké holky.
James na ně koukal s otevřenou pusou. Sirius zase, že by si dal říct a klidně by se přidal a Remus seděl v koutě u krbu a stále popíjel svoji první sklenici whisky.
Po pěti minutách, kdy už jsme se s Lil pořádně rozjeli to teprve začalo. Měly jsme obě už napito a to byla jízda. Lil si začala sundávat svoji kravatu a po chvíli ji hodila po Jamesovi. Zato já jsem začala teprve skutečně tančit. Olízla jsem si pravou ruku a pak s ní jela pomalu kolem prsou a pak se svému podbřišku. Lil mezi tím už na parketu stála bez košile. Já se přemístila k sedícímu Remusovi, kterého má přítomnost znervóznila. Začala jsem kolem něj tančit tak svůdně. Svůj rituál jsem prováděla ještě několik minut a pak můj jazyk začal prozkoumávat jeho krk.
"Kluci," zakřičel James, aby přehlučil hudbu "jdu odnést Lil s sobě, vypila toho opravdu dost. Vy se postarejte o Viktorii," řekl a odešel do klučících pokojů.
Sirius se prosebně podíval na Remuse a ten jen kývl. Pak se odebral do ložnice a už z ní nevylez.
Mezi tím jsem začala Remusovi sundávat kravatu. Udělala jsem mu na krku pořádný cucflek, až vykřikl bolestí.
"Tak Viky, jdeme spinkat," zaznělo od Remuse.
"Ale já ještě nechci spinkat," řekla jsem s andělskou tváří a pak jsem si sundala i podprsenku. Stála jsem před Remusem jen ve školní sukni.
"Viktorie," vykřikl zaskočeně Remus.
"Ano," odpověděla jsem mu a přistoupila jsem k němu blíž. Posadila jsem se do jeho klína a začala jsem ho znovu líbat. Nebránil se. Pak jsem pomalu přejela k jeho kalhotám. Ucítila jsem v ní tvrdou bouli. V té chvíli se již Remus neudržel a začal mi polibky oplácet. Sundala jsem si poslední kousek oblečení, který na mě zbyl a on mě následoval. Opřela jsem se o dřevěný stůl u krbu a on se na mě přitiskl. Již jsme byli oba nazí a naše těla splynula. Byla jsem ohromena Remusem a jeho dravým sexem. Byla to něco neuvěřitelného a tak překrásného. Za několik minut jsme oba dospěli k vyvrcholené a orgasmu. Vzal mě do náručí a odnesl mě i s mým oblečením do mého primuského pokoje. Zde mě položil na velkou postel a naše těla se opět spojila. Celou noc jsme probděli a prožívali neopakovatelné chvilky lásky.
Po několika hodinách spánku jsem se zbudila se strašnými bolestmi hlavy. Oba jsme věděli, co se včera stalo a oba jsem to chtěli. Nikdo nic neříkal. Rozuměli jsme si beze slov. Než jsme společně odešli na snídani, tak jsme si ještě dali společnou ranní sprchu. Ani jeden z nás toho večera nelitoval.

Petr Pettigrew

29. prosince 2009 v 18:20
Autorka: Elizabeth Greenová¨
Datum: 2007
Stav: Na přání

"Petře, uděláš to pro mě," zažadonila dívka a chodila po buclatém chlapci psí oči.
"Ale El, jsou to mí přátele…"
"Péťo, oni nejsou tví přátelé. To oni se ti posmívají, to oni. To všechno oni. Konečně se jim můžeš postavit. Můžeš jim dokázat, že nejsi hadrový panák. Můžeš to dokázat jim, ale i mě."
"Já nevím El."
"Nebudu na tebe tlačit. Nezapomeň, není moc času. Musím jít Péťo. Zatím se měj, ale nezapomeň na to, že by se z nás mohl stát pár," řekla dívka laškovným tónem a políbila chlapce na jeho buclatou tvář.

"Tak co? Přejde k nám," otázal se ledově muž opírající se o kamennou zeď.
"Klid Luciusi, přejde. Mám ho tam, kde jsem ho potřebovala. Však mě znáš."
"Právě proto. Dobrá tedy. Zítra v zapovězeném lese. Přidá se k nám Severus Snape. Mistr mu vypálí znamení."
"Fajn. Tak zítra. Pettigrewa do zítřejšího večera přesvědčím. Umím moc dobře přesvědčovat," pronesla černovláska a na rtech se jí objevil úsměv.
"Však se známe Elizabeth," pronesl směrem k dívce.
"No právě Lucie, no právě," odpověděla mu a přešla k němu. Zadívala se mu do očí. Letmo se na něj usmála a odkráčela do svých komnat.
"Elizabeth, jsi my podobná víc, než si myslíš," pronesl do tiché noci a pro sebe se usmál.

Na to, že byla sobota se El probudila v celkem brzy. Osprchovala se a oblékla si svoje nejvíce sexy oblečení-minisukně, která nezahalovala skoro ani její zadeček, upnuté tričko s velkým výstřihem a lodičky na podpatku. Asi po hodině úprav se konečně odhodlala vejít do Velké síně, která byla již zaplněna snídajícími studenty. El vstoupila a někteří se po ní začali otáčet. Spiklenecky mrkla na Luciuse, který si však všímal jejího výstřihu. Přešla Zmijozelský stůl a posadila se přímo vedle Pobertů.
"Ahoj Brownová, tak ty už jsi se konečně odhodlala se mnou chodit," pronesl vítězně Sirius.
"Asi tě zklamu Blacku, ale za tebou opravdu nejdu," odvětila příkře.
"A za kým si to teda míříš?"
"Za Potterem," odpověděla prostě a všichni se otočili na Jamese.
"Dělám si srandu," podotkla, když si všimla jejich výrazů ve tváři.
"Jdu za Petre," odpověděla po pravdě, ale od kluků se ozval výbuch smíchu.
"Za Petrem," vykoktal mezi záchvatem smíchu Sirius.
"Královna Zmijozelu, jedna z nejhezčích holek na škole..jde za Petrem," vykoktal zděšeně James a znovu se začal smát.
"Vy to asi ještě nevíte, že? Petr se vám nepochlubil?"
Kluci se otočili na Petra a ten se vyděšeně podíval na El. Nevěděl, co by měl říct.
"Víte, já s ním totiž od včerejška chodím," dodala sebevědomě.
Remus se zrovna napil dýňové šťávy a v zápětí jí vyplivl.
"Ty s ní chodíš," otázal se Sirius vyděšeného Petra.
Ten svými prasečími očky hleděl z jednoho na druhého.
"Proč? Nemůžu s ním chodit?"
"To už jsi klesla opravdu hodně hluboko," řekl posměšně Sirius.
El jen přešla k Petrovi a pobílila jej. Pak za sebou nechala otřesené Poberty a nevěřícího Petra.
"Prosím tě co to bylo za divadélko?"
"Taky tě zdravím Luciusi," ignorovala dál jeho otázku.
"Tak už mi povíš, co to má znamenat," řekl Lucius a otočil se směrem k Pobertům.
"Víš, Petr je tak hloupý, takže nějaké metody na něj neplatí, tak musím použít ty odpornější-tedy alespoň pro mě," řekla s nechutí a chopila se toastu, který ležel před ní.
"Ty a ty tvoje metody," zakroutil nad tím hlavou Lucius.
"Víš, taky tě moc miluju," odvětila až moc sladce.
"Zahráváš si s ohněm," varoval ji.
"Ne Luciusi, to ty si zahráváš a já budu ta, co vyhraje," řekla bez okolků a vášnivě ho políbila pře jeho snoubenkou. Petr ani Poberti si ničeho nevšimli, protože dál debatovali na téma: Jak mohl Petr sbalit někoho jako je Brownová.

"Tak co Péťo, už jsi se rozmyslel," zeptala se mile El.
"Přidám se," řekl bez váhání.
"Tak se mi líbíš," řekla a opět ho pobílila na jeho tlustou tvář.
"Už musím jít, od doby co spolu chodíme jsem pořád v jednom kole," řekl Petr a už chtěl odejít, když ho El zastavila.
"Dnes večer v zapovězeném lese. Mistr nás dnes navštíví. Dnes dostaneš svoje Znamení zla."
"Dnes," vykoktal nevěřícně Petr.
"Ano dnes, tak ahoj," otočila se na podpatku El a odešla pryč.

Když konečně skončila schůze Smrtijedů, tak se přítomní vydali do Bradavického hradu.
"Luciusi, co takhle dneska," optala se blonďatého chlapce El.
"Dneska u mě. Hned jak dorazíme," optal se Lucius.
"Lucie, co zase plánujete," optala se naivně Narcisa, ale Elizabeth už ji měla plné zuby a tak odpověděl: "Víš Narciso, nikdy jsi nebyla nic extra ani nejsi moc hezká. No a co je ještě horší, ani neumíš uspokojit svého budoucího manžela," řekla hořce. Petr se na ni zadíval a jeho mozeček to pochopil.
"Ty spíš s Malfoyem," optal se El.
"Petře, snad jsi si nemyslel, že jsem to dělala kvůli tobě? Dostala jsem tě k mistrovi a byla jsem odměněna. Já i Lucius jsem jeho nejbližší. Snad jsi mi vážně nevěřil, že bych tě milovala? Uvědom si už konečně, že já chodím do Zmijozelu," řekla výhružně a spolu s Luciusem odešli do hradu. Ostatní se již také rozešli. Narcisa supěla, ale nemohla nic jiného dělat. Pořád byla přece Blacková. Tak moc si přála být jako Sirius, ale ona musela být jen ta DRUHÁ. Všichni již byli v hradu, jen jeden človíček se potuloval venku. Byl to Petr Pettigrew a přemýšlel nad tím, co před chvílí udělal. Přemýšlel nad svoji osudovou chybou.

Angelika

29. prosince 2009 v 18:18
Autorka: Elizabeth Greenová
Datum: 2007
Stav: Na přání

"Ginny co tu dělá ON?" otázal se brýlatý chlapec a prstem ukázal na blonďáka.
"Harry! Já…já…já ti to vysvětlím," zakoktala se Ginny.
"To by jsi mohla," namítl Harry a propaloval svého bývalého soka pohledem.
"Jáá…"
"Ginny, řekni mu to," pronesl klidně Draco.
"Draco mlč," okřikla jej Ginny.
"Ginny? Od kdy mu říkáš jménem?" otázal se zhnuseně Harry.
"Harry, víš…jáá…já nechtěla zklamat rodinu. Pomiň," špitla.
"Zopakuj to," křikl Harry.
"Nechtěla jsem zklamat," řekla zřetelněji.
"Tak ty jsi nechtěla zklamat? A co takhle si uvědomit, že ubližuješ jiným? Mě!"
"Harry," vydechla.
Draco se jen usmál. Na tuhle chvíli čekal tak dlouho! Sedm let!
"Vypadni," rozkřikl se.
Ginny se po tváři řinuly slzy. Cítila se tak špatně…jako by provedla něco špatného.
Ale ona přeci jen milovala! Nemohla přeci za to, že Malfoye! Doufala, že zapomene. Že časem začne milovat Harryho. Ale nemohla! Byla tu ona!
"Vypadni," zopakoval hlasitěji.
Draco se otočil a přešel k Ginny. Chytil ji za ruku. Políbil ji na tvář.
Harry rudl v obličeji vzteky.
"VEN!" rozkřičel se z plných plic.
Ginny se však ani nepohnula. Stála na jednom místě, stejně jako Draco.
"Jsi snad hluchá!?!"
"Já…vezmu si Angeliku," řekla rozhodně.
Harry se na Ginny zadíval s opovržením. S nenávistí a záští…
"Na to zapomeň! Moje dcera nikam nepůjde! A natož s takovou matkou!"
Ginny se již nepokoušela setřít si slzy. Již neskrývala své slzy.
"Pottere," promluvil poprvé Draco.
Harry se s nenávistí podíval i na něj. Nic však neřekl. Čekal. Čekal, co mu řekne on! Jeho nepřítel a sok! A nyní i ten, který mu přebral ženu a manželku jeho života!
"Angelika je moje dcera," pronesl krutou pravdu.
Harry se zarazil. Vše jako by utichlo. I Ginnin nářek ustal.
"Mami, tati…co se děje?" otázala se blonďatá holčička, která právě scházela ze schodů.
"Proč se hádáte?" otázala se nevině.
Postavila se mezi brečící Ginny a mezi překvapeného Harryho.
Draco stál i nadále vedle Ginny. Držel ji za ruku.
"Tati, proč ten cizí pán drží mámu za ruku?"
Harry přešel k Angelice a vzal ji do náručí. Bylo jí teprve šest!
"Maminka odchází. Tady ten pán si ji odvede," začal vysvětlovat Harry.
"Proč?" otázala se a zaryla své modré oči do těch Harryho.
"Má ji rád," zašeptal skoro neslyšitelně.
Draco kývl. Pochopil. Až nyní si uvědomil, že i když není Harryho dcera, nic se na jejich vztahu nezmění. Pořád mu bude říkat tati. Nikdy nevysvětlíte malému dítěti, že to není jeho otec. Že to je ten pán vedle. Tohle nejde vysvětlit!
"Jdeme Ginny," řekl Draco.
Ginny se nechápavě podívala na Harryho, na Draca a nakonec na malou Angeliku.
"Ale," začala Ginny.
"Jdeme," oznámil Draco s mírným podtónem smutku.
Věděl, že když ji tu nechá…je to napořád. Že když se nyní otočí a odejde, již nikdy ji neuvidí. Svoji malou dcerku. Svoji Angeliku. Stiskl však Ginny pořádně za ruku.
PRÁSK.
Přemístili se. Do Malfoy manor. Na místo, kde již nevládla přísná ruka Pansy Parkinsonové Malfoyové. Již ne! Její krutovláda skončila. Skončila…ale Draco ji za to miloval. Miloval a nebo spíš obdivoval? Kvůli záchraně manželství se obětovala…Porodila dítě. Zdravou holčičku! Ale zaplatila tou nejvyšší cenou. Svým životem.
"Ginny, chci ti někoho představit. Tohle je Angelika," pronesl Draco a ukázal na kolébku se spícím nemluvnětem.

Společné

29. prosince 2009 v 18:13

DENÍK MARY SUE


Info:
Manželství navždy a šťastné? Navždy spolu, v dobrém i zlém, žádná tajemství a láska až do smrti? Pohádka? Happy End? Co se skrývá za "dobrým" jménem Black? A jakou roli v tom všem hrají praobyčejné věci jako jsou deníčky?
Postavy: Chantal, Sirius - alias Barbie a Ken
Doba: současná a minulá alias manželé Blackovi a jejich školní léta
(Poznámka: V současnou dobu se odehrávají 2 dějové linie)
Žánr: Parodie na MS
Stav povídky: V rozvoji
Varování I.: 14+
Varování II.: Než se do toho díla pustíte, nezapomeňte nepít, nejíst a v každém případě ne prskat!
A jako vždy, Sirius a Bradavice (+ spol.) patří sice J.K. Rowlingové, ale naše (MS) Chantal patří pouze a pouze nám! Rádi bychom ji zpeněžnili, ale bohužel je k nezaplacení. Možná se objeví na E-Bay.
Autoři: Ivísek, Elizabeth Greenová


Nedokončené

29. prosince 2009 v 18:13

Nedokončené povídky











Info: Jennifer van der Schwartz je nájemná vražedkyně ve světě mudlů. Jak skončí její den, který má být tak obyčejný - jedna mise, jedna vražda, jeden jediný den. A jak v tom bude figurovat Voldemort? Až se svě úplně zaplete a splete, tak se stane co? Voldemort a mladá Jennifer van der Schwartz si jdou společně hrát...
Postavy: Jennifer van der Schwartz, Voldemort, Harry, Ron, Hermiona, Brumbál, Draco, Lucius...
Doba: 6. ročník Harryho Pottera
Žánr: tajemné
Varování: 12+


Dokončené

29. prosince 2009 v 18:13

Dokončené povídky







Info: Charity Burbageová - učitelka studia mudlů v Bradavicích je unesena Voldemortem. Zemře nakonec protože věřila mudlům, nebo dokáže přesvědčit Smrtijedy, že jejich ideje nejsou správné?
Postavy: Charity Burbageová, Bella, Voldemort atd.
Doba: 7. ročník Harryho Pottera
Žánr: tajemné
Varování: 12+









Info: Povídku jsem věnovala své úžasné kamarádce Melian, která bohužel už nepíše :( hlavní postavou je tedy ona. Co se stane, když se dva Blackové vsadí? Co odstartuje jedna hloupá, klukovská sázka?
Postavy: Melian (AUTP), Sirius, Regulus, studenti atd.
Doba: doba studia Pobertů
Žánr: tajemné
Varování: 10+








Info: Já Narcisa Blacková Malfoyová jsem taky jenom člověk. I já mám své city. I svoji minulost. Svoje opravdové přátele a svoji sestru.
Postavy: Narcisa, Tonksová, Nymp, Lucius, Sirius atd.
Doba: minulost
Žánr: tragédie
Varování: 10+ ; psáno ich formou









Info: Jak moc se Panksy změní, když s ní každý vymete podlahu? Střepy - něco starého končí, Draco mladou Panksy opouští, Slzy - přichází něco nového, ale ve skutzečnosti ještě krutějšího než Draco a Smích... kdo se však bude smát naposledy?
Postavy: Avery, Panksy, Draco atd.
Doba: není důležité - studium Harryho Pottera
Žánr: tragédie
Varování: 15+





Info: Lily leží v nemocnici, bohužel umírá. Po jejím boku stojí Nyf, která ji musí před tím, než zemře ochránit, aby se ji nepokusil Voldemort zabít. Spřátelí se? Jak moc bude Lily chcít žít? A opravdu všechno začíná až smrtí... ?
Postavy: Tonksová, Harry Potter, Ron, Hermiona, AUTP - Lily
Doba: studium Harryho Pottera
Žánr: tragédie
Varování: 12+






Info: Tohle je moje nejboblíbenější povídka. Jde o klasickou zápletku. James miluje Lily a chce ji získat za každou cenu. Co všechno je schopný objetovat kvůli lásce? Chce snad tak moc? Jen pusu...
Postavy: James Potter, Lily Evans, Remus, Sirius, Petr, rodiče Lily a jamese atd.
Doba: poslední ročník Jamese Pottera
Žánr: pesimistiské/romantické
Varování: 12+





Info: Kdo se skrývá pod maskou Camery Antey? Je to silná a vyspělá žena nebo jen holka, která má strach? A jakou hru rozehraje? Přidá se k Brumbálovi nebo k Voldemortovi?
Postavy: AUTP - Camera Antea, Harry, Ron, Hermiona, Brumbál, Voldemort atd.
Doba: doba studia Harryho Pottera
Žánr: tajemné
Varování: 15+ ; psáno ich formou



Kapitolové povídky

29. prosince 2009 v 18:03

Dokončené

Nedokončené