Hihi

23. srpna 2012 v 18:04 | Elis
Ahoj dětska,
protože poslední dobou hodně cestuji (čas na psaní mám taky, ale o tom jindy ...) např. Berlín, Praha, Vídeň, Barcelona, Londýn ... (hlavně po Evropě) založila jsem orientační blog jak pro cestovatele (památky, zajímavosti ...) tak pro módní nadšence (nákupní centra ...). Vše najdete na http://po-evrope-za-modou.blog.cz/
Jinak letot si přidávám nový obor český jazyk, takže doufám, že hrubky zmizí a že mé psaní se zlepší.

Zdravím všechny ... xoxo Elis
 

Miláno

24. října 2011 v 23:38 | Elis
Tak maturitu už mám dávno v kapse, teď se snažím udržet na VŠ a cestovat. Po Paříži - ze které sem určitě taky přidám fotky chystám cestu do Milána. Hurááá! Za měsíc na takové "předvánoční Miláno". Fotky též určitě dodám, takže já přeji všem, co nemusí do práce či na VŠ ať si užijí podzimní prázdniny!!


Vaše Elis :))

Kus čehosi nového

24. října 2011 v 23:32 | Elis
Dnes je to přesně sedmdesát let. Sedmdesát let od počátku mého příběhu. Sedím v potemnělém koutě. Sám. Pomalu mě užírají výčitky. Každý den jsem čekal, že dojdou, že někdo přijde na hrůzný zločin, který jsem před léty spáchal. Nikdo nepřišel. Čekal jsem skutečně dlouho. Od té doby mi prořídly vlasy a má kůže se svraštila. Zestárl jsem, ale můj zločin zůstává i nyní čerstvý. Jako by to bylo snad včera. Nechci se tu obhajovat ani žádat o odpuštění. Chci jen, aby mě někdo vyslechl. Pocit viny je tíživý a nechci jej držet na svých bedrech do posledních sekund mého života. Chci se jej zbavit, i když je mi jasné, že tento příběh určitě nebudete chtít poslouchat. Můj hrůzostrašný čin mě již roky nedá spát. Měl jsem vědět, že po každém zločinu následuje trest. Vždycky tam je a bude! Každý musí pikat i Jidáš pikal za svoji zradu, tak proč by to u mě mělo být jiné? Můj zločin mě trápí i nyní, když jsem pomalu na smrtelné posteli, můj zločin mě doběhl a doslova zničil. Příčina a následek. Prostý a přirozený koloběh.
Od dětství jsem byl normální. Tedy jsem se o to pokoušel. Být normální. Pro mnohé je snadné tak působit, ale ne pro mě. Jako bych se musel maskovat - chovat se normálně! Snažil jsem se zapadnout, působit mile, laskavě a přátelsky. Pro ostatní děti to bylo přirozené - veselit se, hrát si. Byl jsem jiný, cítil jsem to čím dál víc. Pro klid svůj i mých rodičů jsem se snažil nedávat nic najevo. Chtěl jsem působit jako každé druhé dítě. Nikdy jsem však úplně nezapadl, připadal jsem si jako bych chtěl oklamat snad i sám sebe. Nešlo to. Když mi bylo sedm let, matka mi oznámila, že mi čáp přinese malou sestřičku. Vždycky jsem se domníval, že budu sám. Jiní přeci bývají vždycky sami! Ale teď se tu měla objevit ona! Už jí dali i jméno. Nikdy jsem to nepochopil, možná i proto, že jsem muž, muž, který nemůže rodit děti tak jako žena. Bylo mi předurčeno, že jsem nemohl cítit lásku, ale ona to měla změnit. Betty. Bettynka!
Po jejím narození se všechno změnilo. Už jsem se na ni nedíval jako na spojence, z hlouby duše jsme ji nenávidět. Nikdy jsem toho moc neměl, ale ona mě připravila i o tom poslední. Náklonnost rodičů, veškerá pozornost se obracela na ni. Jako bych se rozplynul, jako bych snad neexistoval. Stala se středem vesmíru naší rodiny a já s ním vůbec nemohl nic udělat.
Jednoho dne k nám přišla na návštěvu tetička Ludmilka. Ludmilka byla starší sestrou mé matky. Nikdy mě neměla ráda. Vždycky se na mě tak divně koukala, jako by snad věděla, co je uvnitř mě. Zpočátku jsem s ní měl i strach. Ale byla to jen zahořklá ženská, ale to jsem zjistil až později.
 


Maturita

22. května 2011 v 9:07 | Elizabeth G.
Ahoj dětičky, takže píšu sem po dlouhém čase krátné info :) za 2 týdny končím stou otřesnou maturitou (zatím to vypadá skvěle u státní ústní), takže držte palečky a já až domaturuji, tak napíšu výsledky, jinak po matuře mě čeká Paříž a chvilka oddechu a pak mám luxus dlouhé prázdniny, tak bych mohla zase něco napsat (snad jsem z toho moc nevypadla) jinak moc děkuju holkám (s kterýma jsme se seznámily u HP), že se mlou oslavily moje narozeniny :)

Maturita 2011

20. prosince 2010 v 22:38
Ahoj dětska,

po delší době jsem se rozhodla něco málo napsat o sobě. Jak již název článku napovídá, půjde o maturitu (moji maturitu), kterou jak doufám úspěšně udělám v roce 2011. Mé novoroční přání bude udělat maturitu, ale Vám všem do Nového roku přeji jen to nejlepší a ať se Vaše sny splní.

Jo a všem, kteří budou jako já letos maturovat a zkoušet tzv. Státní maturitu přeji hodně štěstí, doufám, že to zvládneme všichni.

Jinak kdo by chtěl vědět z čeho maturuji tak:

Say "Hallo"

28. října 2010 v 19:28
Ležím v posteli. Snažím se vychutnat si poslední chvilky s tebou. Zase odcházíš…
Potají vdechuji vůni z tvé košile,
potají sleduji jak piješ kávu,
jak se s elegancí tobě vlastní oblékáš.

Prolog - Za všechno může Mark Swayn

4. července 2010 v 23:00 | Elizabeth G.
Tohle hodlám zveřejnit již pár měsíců. Nic moc povídla, ale hrozně mě baví děj. Určitě si ho nenechte ujít. Neměla by to být žádná další Mary Sue spíš klasická autorova postava. Moje poslední AP v HP, tak čtěte a dobře se bavte.

Elizabeth G.

SB

27. června 2010 v 23:34
Spřátelené blogy...

Bohužel, když jsem tento blog před půl rokem smazala a pak znovu obnovila vše mi zmizelo, tedy i SBčka... :( takže kdo bude chtít, nebo moje minulá SBčka... napište mi sem :)

Spřátelené


6. kapitola - Miluju Rabiho zadek

27. června 2010 v 23:11
10. září 1987- šoking v Bradavicích

5. kapitola - Kozy vedou 1 : 0

27. června 2010 v 23:05
8. září 1987- víkend

Kam dál